Zase je tady to období nemocí. Klienti volají a píšou, že mají horečku, virózu, leží v posteli. Moc se omlouvají a ptají, jestli mi nebude vadit, když by přišli jindy. No jasně, že mi to nevadí. Dobře, že se ozvali. A hlavně, přeci je nejdůležitější, aby se brzy uzdravili.
Návštěva zubaře nepatří zrovna mezi mé oblíbené. Osobně se tam hodně bojím. Ale, stejně jako ostatní, se tomu občas nevyhnu. A moji klienti také ne. Takže se tu a tam stane, že někdo zruší objednanou masáž, protože ho bolí zub nebo je po zubařském zákroku. A jiný si plánuje návštěvu zubaře i masáž na jeden den, protože už si vzal volno v práci. ...
Uteklo to zase jako voda. Ještě před třemi měsíci bylo vedro a chodili jsme se koupat. A to ten podzim nakonec letos přicházel celkem pozvolna, trochu jsme si na tu změnu stihli zvyknout. Po ránu bývá mlha, sychravo a přízemní mrazíky. Někdy do toho začne vát studený vítr nebo prší. Začínáme nosit kabáty a bude ještě hůř, zima je za...
Přicházíte na masáž a nahrnete se dovnitř jak velká voda. Někoho zastavím skoro až u okna. Kdyby to šlo, šel by dál.
Jedna z nejdůležitějších věcí, které chci o každém z mých klientů ještě před masáží vědět, je to, jakou dělají práci. Nejde mi o to, abych znala vaši funkci v zaměstnání. Chci vědět, čím si ničíte záda, čím si huntujete tělo. Co je to, co děláte celý den, a tajně doufáte, že se to na vás nepodepíše.
Lidem, kteří celý život pracují fyzicky, při práci stojí, chodí, zkrátka jsou v pohybu, se může zdát, že každý, kdo pracuje vsedě, vlastně celý den odpočívá. Je v teple a pohodlí, nijak se nenadře. Pche, toho přeci nemůže nic bolet! Většinou je tenhle názor opustí brzy poté, co si také najdou sedavé zaměstnání.